27. února se každoročně slaví Světový den neziskových organizací. A tak si pojďme na chvíli představit jednu zvláštní věc: Co by se stalo, kdyby neziskovky na jeden den zmizely? Žádné služby, žádní pracovníci, žádné telefony na druhém konci linky. Jen ticho.
U nás, v Diakonii Praha, by i jeden jediný den bez funkčních sociálních služeb ovlivnil mnoho. Dostali by se senioři bez svých pečovatelek k lékaři? A jak by zvládli den lidé s poruchou autistického spektra?
Ráno bez terénní pečovatelské služby
Někde v bytě zazvoní budík. Paní, která si sama nezvládne připravit snídani, vstát z postele nebo si podat léky, čeká. Jenže dnes nikdo nepřijde. Žádná milá pečovatelka, která by ji pomohla s hygienou, nákupem nebo doprovodem k lékaři. Pro někoho by to byl „jen“ nepohodlný den. Pro jiného reálné ohrožení zdraví.
Bez pomoci pečovatelky by paní zůstala ležet v posteli, protože by sama nevstala. Nevzala by si léky na tlak. Nenajedla by se. Neumytá a zesláblá by mohla snadno upadnout při pokusu dojít si na toaletu. A nikdo by o tom nevěděl.
Klienti s PAS bez lidí, kteří jim rozumí
V našem Domově Daniela žijí lidé s poruchou autistického spektra, kteří potřebují strukturu, jistotu, podporu a někoho, kdo ví, že změna rutiny může znamenat obrovský stres a neklid. A teď si představte den, kdy by se na to klienti s PAS ocitly docela sami. Bez známých hlasů. Bez podpory a bezpečného prostoru.
Klient, který potřebuje přesný denní režim, by zažil silnou úzkost nebo panickou reakci. Mohl si ublížit, utéct z budovy, dostat se do konfliktu s okolím jen proto, že by mu nikdo nepomohl situaci zpracovat.
Prázdné místnosti stacionářů
Rodiče lidí s postižením by ten den neměli kam přivézt své blízké. Pracovníci stacionářů, kteří se o ně běžně den co den starají, by nepřišli do práce. Žádné aktivity, žádná rehabilitace, žádný kontakt s vrstevníky. A také žádný prostor, kdy si mohou rodiče na pár hodin vydechnout, jít do práce nebo zařídit běžné věci.
Rodič by musel zůstat doma a přijít o směnu v práci. Člověk s postižením by zůstal celý den bez strukturovaného programu, bez jídla a podpory při každodenních činnostech. U některých klientů by dokonce mohlo rychle dojít ke zhoršení chování nebo návratu už zvládnutých obtíží.
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
V Domovech pro osoby se zdravotním postižením, kde klienti potřebují pomoc s jídlem, s oblékáním, hygienou a pohybem by se bez pracovníků neobešli. Člověk upoutaný na lůžko by zůstal v jedné poloze celý den a hrozili by mu proleženiny a bolest. Někteří z klientů by se nedostali na toaletu. Situace, které jsou denně zvládnuté, by se během pár hodin mohly změnit ve zdravotní komplikace.
Nemluvě o psychické újmě, protože pracovníci Domova jsou pro své klienty jako rodina.
Chráněné bydlení bez podpory
Chráněné bydlení dává lidem s postižením možnost žít co nejvíce samostatně. Asistenti a asistentky, které za klienty Chráněného bydlení dochází jsou pro ně oporou v tom, že když něco nezvládnou, jsou tu pro ně. Bez nich by ta jistota zmizela.
Klient by se například mohl stát snadným terčem pro podvodníka a přijít o peníze nebo by si nevyřídil důležité věci na úřadech, ze kterých by mohl později vzniknout problém.
Když se děje něco, co nejde odložit
Jsou situace, které nepočkají. Ať už je to domácí násilí, náhlá ztráta bydlení, dluhy, které přerostly přes hlavu nebo psychická krize. V našem SOS centru mohou lidé zavolat nebo přijít osobně ve chvíli, kdy se jim život začne rozpadat pod rukama. Když potřebují okamžitou pomoc, nasměrování a podporu.
A teď si představte, že by ten den nikdo telefon nezvedl nebo neotevřel dveře. Člověk by v akutní krizi zůstal sám. Oběť násilí by se neměla kam obrátit. Někdo, kdo stojí na hraně zoufalství, by nenašel nikoho, kdo by ho vyslechl a pomohl mu udělat první bezpečný krok.
Některé situace se bez pomoci zhoršují rychle. A někdy opravdu stačí jeden rozhovor v pravý čas, aby se věci nezačaly hroutit ještě víc.
A teď zpátky do reality
Neziskové organizace nejsou jen doplněk systému. Jsou jeho tichou, každodenní součástí. Když fungují, často nejsou vidět. Když by zmizely, bylo by to vidět okamžitě.
Světový den neziskovek je skvělou příležitostí k tomu si připomenout, že za každou službou stojí konkrétní lidé. Pracovníci, kteří vstávají brzy ráno, vysvětlují, pomáhají, uklidňují a podporují.
