Na 1. října připadá každoročně mezinárodní den seniorů, o den později si pak připomínáme mezinárodní den pečujících. Proto chceme tento příspěvek věnovat všem pečujícím, kteří někdy lehko i nelehko věnují svůj čas druhému člověku.

Péče formální a neformální

Péči o druhého můžeme rozdělit do dvou směrů, na formální a neformální. Formální péče je činnost prováděná profesionály – tedy lidmi, kteří jsou zaměstnanci organizací, mají odbornou kvalifikaci a za tuto péči dostávají finance. Naopak neformální péče je péče laická, neplacená, zpravidla poskytovaná rodinnými příslušníky. Neformální pečující se také vyznačují tím, že s pečovaným mají citový vztah.  Podle údajů z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR tvoří neprofesionální péče o druhého 70 – 90 % veškeré dlouhodobé pomoci. Je evidentní, že bez podpory laiků by celý sociální systém zkolaboval. Neformálními pečujícími bývají většinou ženy ve středním až důchodovém věku. Významným fenoménem je také tzv. sendvičová generace – generace, která pečuje zároveň o nezletilé děti a zároveň o stárnoucí rodiče.

Jak na péči o druhé i sebe sama?

Podstatná část pečujících se z mé zkušenosti a rozhovorů o tom, zda budou nebo nebudou pečovat, nerozhodují. Do situace se dostanou náhle po zhoršení zdravotního stavu jejich blízkého, nebo pozvolna, kdy péče začíná občasným nákupem a může pokračovat až v nutnost intenzivní pomoci při základní sebeobsluze. Připravila jsem tedy několik rad, na které by měl začínající pečující myslet.

• Je důležité znát názor a postoj člověka, kterého by se péče měla týkat. Chce zůstat doma? Cítí se doma v bezpečí? Promluvte si o svých názorech na celou situaci.
• Je dobré se pozastavit a uvědomit si, jaký je váš vztah k člověku, o kterého byste měli pečovat. Vztah hraje v pečování zásadní roli. Domácí péče se historicky opírá o rodinnou solidaritu: “Rodiče se starali o mě, teď se postarám já.” Na druhou stranu mějte prosím na paměti, že situace každého může být úplně jiná a není dobré zvenku soudit, jak se kdo má o svého příbuzného postarat. Mnohdy nenahlédneme příběh rodiny a vztah jejích členů.
• Zjistěte si od pečovaného a lékařů, jaký je aktuální stav, jak se bude případná nemoc vyvíjet, a na co se připravit.
• Promyslete a zjistěte, jakou máte pomoc z okolí (sourozenci, děti, jiní příbuzní, kamarádi) a jakou měrou se mohou o péči s vámi podělit. Někdy je velmi úlevné i jen to, když za pečujícího někdo dojde nakoupit nebo poseká zahradu. Pomocník tedy nemusí být kovaný v pečování a pomoc nemusí hned znamenat asistenci při sprchování. Do péče zapojte co nejvíce lidí, ať se v ideálním případě můžete střídat, doplňovat. Pokud není nikdo z blízkých, oslovte sociální služby.
• Připravte prostředí, ve kterém budete o blízkého pečovat. S pomůckami a úpravami je nutné zajistit pro pečovaného co nejvíce bezpečí.
• Zjistěte, jaké jsou ve vašem okolí možnosti profesionální pomoci – pečovatelská služba, osobní asistence, denní stacionář, odlehčovací služby, tísňová péče, půjčovna kompenzačních pomůcek, domácí zdravotní péče.
• Promyslete a sestavte takzvaný krizový scénář – kdo bude o blízkého pečovat v případě, že hlavní pečující nebude moci? Na jaké služby se v této situaci obrátit? Kdo vás v péči zastoupí? Je nutné vědět kam se obrátit v případě, že už nebudete moci pečovat tak, jako dříve.
• Zjistěte, na jaké dávky může mít váš blízký pečovaný nárok. Jedná se například o příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu, nebo příspěvek na pořízení pomůcky.
• Dále si projděte, jaké máte možnosti ve své aktuální práci – můžete pracovat z domova? Může vás zaměstnavatel uvolnit? Jak to máte finančně?
• Myslete na to, že situace se v průběhu pečování mění – může se zhoršit zdravotní stav pečujícího i pečovaného, velkou roli hraje také únava. Jako pečující jste velmi důležití, proto je potřeba, abyste mysleli na sebe a věděli, jak odpočívat, jak udržet své kontakty s ostatními lidmi, jak si říci o pomoc.
• Mějte také na paměti, že pokud (už) pečovat nemůžete, není to selhání. Někdy to prostě nejde. Často se setkávám s tím, že pečující cítí vinu, pokud se situace vyvine tak, že jejich blízký se přestěhuje do domova pro seniory. I tak se role pečujícího nevzdáváte, protože vaše péče pokračuje, jen trochu jinak, pokud svého blízkého navštěvujete.

Jak podpořit neformální pečující jako zaměstnavatel?

Jako zaměstnavatel je dobré si ve své firmě zjistit, kolik lidí o někoho doma pečuje. Podle toho můžete svému zaměstnanci umožnit úpravu pracovní doby, dát možnost pracovat z domova, poskytnout bezúročnou půjčku, zprostředkovat poradenství, dát volno na péči.

Kam se můžete konkrétně obrátit?

Pro neformální pečující existují poradny, příručky, video návody, kurzy či podpůrné skupiny. Uvádím zde několik příkladů.

Poradny pro pečující

• Opora Diakonie: www.oporadiakonie.cz, tel.: +420 800 915 915

Nabízí poradenství, kurzy a skupiny, příručky pro pečující, vyhledavač služeb v okolí.

• A doma: www.a-doma.cz, +420 733 194 952

Nabízí poradenství, celkovou pomoc při nastavování péče, kurzy pro pečující.

• Starám se a pracuji: www.staramseapracuji.cz, +420 739 311 486

Nabízí finanční, psychologické a právní poradenství i vyhledavač služeb v okolí.