O canisterapii

Canisterapie využívá pozitivního působení psa nebo feny na zdraví člověka, jeho psychickou, fyzickou a sociální pohodu. Jedná se o speciální typ léčby, která pracuje s chováním a vlastnostmi, tělesnou teplotou, velikostí, tvarem a pohybem těla psa. Základním principem canisterapie je léčebné využití psa k probuzení samoléčitelských schopností člověka. K nim patří psychologické účinky antistresové, antidepresivní a aktivizace pozitivního myšlení v životě. Canisterapie je […]

Canisterapie využívá pozitivního působení psa nebo feny na zdraví člověka, jeho psychickou, fyzickou a sociální pohodu. Jedná se o speciální typ léčby, která pracuje s chováním a vlastnostmi, tělesnou teplotou, velikostí, tvarem a pohybem těla psa.

Základním principem canisterapie je léčebné využití psa k probuzení samoléčitelských schopností člověka. K nim patří psychologické účinky antistresové, antidepresivní a aktivizace pozitivního myšlení v životě. Canisterapie je především pomocná psychoterapeutická metoda v situacích, kdy jiné metody selhávají anebo je nelze použít. Jedná se například o navazování kontaktu s klienty, kteří obtížně komunikují, nebo při práci s tělesně, mentálně, emocionálně či jinak hendikepovanými lidmi. Canisterapie působí pozitivně na psychosociální zdraví všech pacientů bez ohledu na věk.

Do denního a týdenního stacionáře Na Palubě v pražských Stodůlkách dochází canisterapeutka Zuzana Padevětová spolu s fenkami Eliškou a Fíbí. Ke canisterapii ji přivedla náhoda. „Před dvaceti lety jsem byla se svým synem na hiporehabilitačním táboře. Tam jsem se poprvé seznámila s canisterapií prováděnou retrívry a do těchto psů jsem se zamilovala. Po návratu z tábora jsem si pořídila svou první fenku zlatého retrívra. Byla úžasná – chytrá, přítulná, neskutečně mazlivá a milovala lidi – a já se chtěla o tu radost podělit s ostatními lidmi. A to byl první impuls ke canisterapii,“ říká Zuzana Padevětová. „Retrívři jsou klidné, učenlivé a chytré plemeno. Při výběru psa je pro mě velmi důležitá kvalita chovatelské stanice a moje intuice.“

Je nezbytné, aby mezi psem a psovodem vznikl velmi úzký vztah a spolupráce. Základním předpokladem je poslušnost psa a jasné respektování autority psovoda. Ze strany psovoda je velmi důležitá znalost psa a důvěra k němu. Pes musí nejen projít běžným výcvikem a vhodnou výchovou, ale prodělat také speciální přípravu a úspěšně složit zkoušku pro zařazení do canisterapeutického týmuCanisterapeutický výcvik si vede sám majitel psa. Velice důležitá je socializace psa. Ten musí být klidný a vyrovnaný, a hlavně chtít kontakt s lidmi. Musí zvládat základy poslušnosti. Zkoušky skládá po dovršení 18 měsíců, jsou na tři roky a skládají se z několika disciplín. Jedná se o reakce na jiné psy, hluky a pachy, ovladatelnost psa na vodítku a základní poslušnost, odložení psa na vzdálenost tří metrů a jeho přivolání, přinesení předmětu dle výběru psovoda, podávání pamlsků z dlaně a konce prstů včetně reakce na doteky cizí osoby, vzrušivost psa cizí osobou, ukončení hry a přivolání, ovladatelnost psa cizí osobou na vodítku, reakce na osobu s francouzskými holemi a invalidním vozíkem a chůzi vedle něj, ochotu aktivního kontaktu s cizími lidmi a reakci psa na pohyb figuranta nebo překračování psa cizí osobou,“ vysvětluje Zuzana.

Jednou z metod canisterapie je polohování, které spočívá v těsné fyzické interakci mezi psem a klientem. Vlivem tělesného tepla psa, které je o jeden stupeň Celsia vyšší než tělesná teplota člověka, postupně dochází k prohřátí a uvolnění svalů klientů, což navozuje i uvolnění psychické, spojené s příjemnými pocity klidu a pohody. Spolu s tím se příznivě ovlivňují některé fyziologické funkce. Významným prvkem léčivého působení psa je empatie, nepodmíněný respekt a láska, které dokáží zvířata projevit. Dotek s živým tvorem a nevědomé uspokojení těchto podvědomých potřeb napomáhá uvedení pacientů do žádoucího duševního rozpoložení. Další důležitou složkou je možnost pozorování a soustředění se na zvířata, což přináší rozptýlení a pomáhá odvádět pozornost od vlastní nemoci. Přítomnost zvířete může mít podle odborníků pozitivní vliv i na zhoršující se klientův zdravotní stav, neboť vede k odhalení jeho skrytých rezerv i v nejtěžších situacích.

Cílová skupina klientů je velmi široká. Pro svou komplexnost se canisterapie využívá u dětí, dospělých i seniorů, u osob s hendikepem i sociálně vyloučených. Kontakt se psem představuje také účinné rozptýlení pro lidi trpící psychickými poruchamidepresí nebo pro ty, kteří se prostě cítí opuštěně. Například v domovech pro seniory, ale také v dětských domovech, kde je pes pro děti kamarádem a tvorem, o kterého se musí starat, a tak se lépe srovnají se ztrátou rodičů. Mými klienty jsou žáci mateřské školky a speciální základní školy a klienti stacionáře Na palubě v pražských Stodůlkách. Zaměřuji se na AAA – Animal Assisted Activities – aktivity za přítomnosti zvířete, v mém případě fenek, které poskytují příležitost pro motivační, výchovný, odpočinkový anebo terapeutický prospěch zaměřený na zlepšení kvality života klienta, vysvětluje Zuzana. U lidí s poruchou autistického spektra může pes dlouhodobým působením plnit roli prostředníka mezi jejich světem a okolím. Já nemám moc klientů s poruchou autistického spektra, ale určitě to tak může být. Rozhodující je stupeň hendikepu.

Jak psi ke své práci přistupují a jakým způsobem odpočívají? „To je také různé. Řekla bych, že moje fenky jsou si své činnosti vědomy a chovají se jinak doma a v práci. Když vidí zabalenou tašku na canisterapii, už jsou natěšené. Moje psí holky zvládají maximálně tři hodiny terapie a je to na nich znát. Důležité je dbát na životní pohodu zvířat, jejich schopnost udržet si fyzickou a psychickou zdatnost a vyhnout se strádání. Špatné životní podmínky mohou u chovaného zvířete vést k negativním fyziologickým změnám. Moje holky po canisterapii spí,“ říká Zuzana a dodává: „To, jak dlouho můžou psi tuto činnost vykonávat, je různé. Například do „důchodu“ odchází podle toho, jak moc jsou ochotní pracovat. A i u psa může nastat syndrom vyhoření a pak se musí začít od začátku.

Na otázku, co považuje za svůj největší úspěch při canisterapii, Zuzka odpovídá: „Jednou mi maminka žákyně moc děkovala, že její dcera začala vnímat zvířata, a tak si můžou domů pořídit kočičku. Pro mne je největším přínosem radost v očích klientů, žáků, učitelů a pracovníků.“

Mík Josef

Naše příběhy

Začal jsem brát lidi takové, jací jsou

Josef učí na Fakultě dopravní ČVUT v Praze, zároveň už více než rok působí jako dobrovolník v následné péči Dobroduš. Ta pomáhá lidem s chronickým duševním onemocněním v zapojení se do společnosti. Jedním ze způsobů, jak proces socializace u klientů podporuje je jejich propojování s dobrovolníky prostřednictvím společných aktivit. Dobrovolnictví 1+1 V programu 1+1 vytvoří dobrovolník dvojici s klientem služby a tráví společně volný […]

Celý příběh

Canisterapie

Naše příběhy

O canisterapii

Canisterapie využívá pozitivního působení psa nebo feny na zdraví člověka, jeho psychickou, fyzickou a sociální pohodu. Jedná se o speciální typ léčby, která pracuje s chováním a vlastnostmi, tělesnou teplotou, velikostí, tvarem a pohybem těla psa. Základním principem canisterapie je léčebné využití psa k probuzení samoléčitelských schopností člověka. K nim patří psychologické účinky antistresové, antidepresivní a aktivizace pozitivního myšlení v životě. Canisterapie je […]

Celý příběh

Sedláčková Kristýna

Naše příběhy

Přeji si najít stacionář a mít co nejvíce sil na zvládání dcery

– říká říká Zdeňka Sedláčková, maminka Kristýny, klientky týdenního stacionáře a odlehčovací služby Na Palubě Kristýně Sedláčkové je 30 let. S rodiči žije v rodinném domě ve Zbuzanech u Prahy. Tam se rodina přestěhovala ze Stodůlek, aby měli blízko do stacionáře, který dcera navštěvuje. Impulsem k přestěhování byl nefungující výtah v panelovém domě a uvědomění si, že dceru, která nechodí, do […]

Celý příběh

Vzájemná blízkost

Naše příběhy

Vzájemná blízkost

Je pátek poledne. Pečovatel přichází na pravidelnou návštěvu k osmdesátiletému klientovi, kterého známe již přes dva roky. Pánovi se zhoršil stav, leží na lůžku, nemůže se pohybovat tak, jak je pro něj obvyklé. Říká, že to má souvislost s pádem, který se mu stal na počátku týdne, má naraženiny. Pracovník pomůže klientovi se vším potřebným. Pán žije […]

Celý příběh

Tokárová Hana

Naše příběhy

Velká ztráta vykoupená velkou příležitostí k samostatnosti

Život Hanky nebyl vždycky lehký, ale ona se s ním poprala statečně. přečtěte si příběh naší klientky chráněného bydlení. Hanka se narodila v roce 1974 v Praze, s maminkou a prarodiči bydlela na Petřinách. V pěti letech jí objevili nádor na mozku. Při operaci jí museli odebrat velkou část mozkové tkáně a v důsledku toho získala mentální retardaci a oční vadu se slepotou […]

Celý příběh

Švihovec Marek

Naše příběhy

Malíř Marek Švihovec alias Švíha

Nejraději maluji krajiny a letiště Marek Švihovec se narodil v Hostivicích, žije v Praze, je klientem chráněného bydlení Zvonek. Studoval obor kuchařské práce na odborném učilišti v Praze 5. Jako dítě chodil do dramatického a hudebně-tanečního kroužku a byl členem několika divadelních souborů. Díky svému dědovi se dostal k malování. Maluje podle své vlastní fantazie nebo fotek, nejraději ztvárňuje krajiny a letiště. „Marek […]

Celý příběh

Vladimír

Naše příběhy

Věřím, že vše dobře dopadne

– říká Zdeňka Brunnerová, maminka Vladimíra, klienta denního stacionáře Ratolest Vladimír se narodil a žije se svou rodinou v Praze. Už téměř 16 let dochází každodenně do denního stacionáře Ratolest v pražských Strašnicích. Bydlí ve Vršovicích, a tak s rodiči někdy procházkou dojdou do stacionáře, případně i zpět. Cestu domů dobře zná a taky na ní už poznává známé tváře. S maminkou […]

Celý příběh

Naše příběhy

Tomáš

První službou, kterou Tomáš navštěvoval, bylo Centrum denních služeb. Když přišel do Diakonie, byl velmi ostýchavý a tichý. Přicházel sám, bez doprovodu. Vždy mu chvíli trvalo, než se odvážil vejít dovnitř. Dlouhou dobu trvalo, než s námi začal mluvit… Dnes už žije ve vlastní garsonce a využívá služby Podpory samostatného bydlení. Příběh Tomáše První službou, kterou Tomáš navštěvoval, […]

Celý příběh