Profesionální pečovatelé si zaslouží podporu stejně jako jejich klienti, a právě o to se snaží organizace MILA. Díky Nadačnímu fondu Českého rozhlasu můžeme s MILOU spolupracovat a učit se, jak lépe pečovat nejen o naše kolegy, ale i jak posouvat přístup ke klientům. Získali jsme nejen cenné rady, ale hlavně pocit, že v tom nejsme sami. Přečtěte si, co o mentoringovém programu napsala vedoucí pečovatelské služby Martina.

„Tak a teď už nám pěkně předáte všechny těžkosti,” ozvalo se jednoho jarního dne z druhé strany sluchátka. Vlastně nevím, jaké bylo ten den počasí, ale pamatuji si pocit, který jsem při prvním rozhovoru s Karolínou Puttovou z organizace MILA měla. Přiznám se, že tou dobou jsem byla pracovně velmi vyčerpaná, a věta, kterou jsem slyšela, mě dojala. Úsvit změny, naděje a velkého „ejchuchů“.

Podporu potřebují i profesionální pečující

V loňském roce jsme se zapojili do projektu Ježíškova vnoučata. Podařilo se splnit přání, jako dárkový koš s ovocem nebo organizér na postel, hned několika našim klientům. V lednu Nadační fond Českého rozhlasu ve spolupráci s organizací MILA vyhlásil výzvu pro zúčastněné organizace, díky které jsme mohli získat až padesát hodin mentoringu pro naši pečovatelskou službu.

Práci MILY sleduji už dlouho a vidím, jak se snaží o zvýšení prestiže pečovatelské profese, o lepší podmínky pro formální pečovatele a zkvalitnění péče o lidi staršího věku. Letos se výzva týkala i terénních služeb, a tak jsme chytili příležitost za pačesy. A ono se to povedlo! MILA nás spolu s dalšími čtyřmi organizacemi vybrala mezi téměř padesáti uchazeči o spolupráci. Následoval on-line pohovor s Karolínou Puttovou, Lenkou Tehrany a Radkem Kratochvílem, kde jsme si popovídali, jak by naše spolupráce mohla dostat konkrétnější obrysy.  

První setkání proběhlo na půdě pečovatelské služby na Klamovce. Přišly Karolína a Lenka z MILY, byla jsem tam já i naše tři sociální pracovnice. Každá jsme za sebe řekly, co bychom si pro pečovatele, klienty a službu jakou takovou přály a kde cítíme limity. Lenka s Karolínou nás uklidnily, že řešíme podobné věci, jako všechny sociální služby.

Čas utíká a my jsme momentálně v polovině naší společné cesty. Potkáváme se buď skupinově, nebo individuálně, řešíme námi zadaná témata, ale v MILE umí reagovat i na aktuální situaci a potřeby. Pokaždé si ze setkání odnášíme notnou dávku poznámek a myšlenek, jak by se věci daly udělat jinak a líp.

Stojí před námi velký kus práce ve smyslu zavádění změn do praxe. My se na to těšíme a věříme, že tak přispějeme k tomu, aby se naši pečovatelé měli dobře, a aby se klienti s nimi cítili ještě líp. Chceme, aby lidé přijímali naši péči s pocitem přirozenosti, důstojného přístupu a naplnění.