Na den v kůži terénní pečovatelky

Pečovatelé a sociální pracovníci se často účastni životních situací svých klientů. Jejich role vyžaduje mnohem více než jen fyzickou péči. Chce to vlídnost, takt, vnitřní sílu, empatii a umění reagovat podpůrně, aniž by se sami psychicky zhroutili. Nahlédněte do jednoho dne pečovatelky naší terénní služby a uvidíte, co jejich práce doopravdy obnáší. Co obnáší práce pečovatelky v terénu? Zvoní […]
Články

kategorie

3. 3. 2024

datum publikace

Karolína Šugarová

autor článku

0

minut čtení

Pečovatelé a sociální pracovníci se často účastni životních situací svých klientů. Jejich role vyžaduje mnohem více než jen fyzickou péči. Chce to vlídnost, takt, vnitřní sílu, empatii a umění reagovat podpůrně, aniž by se sami psychicky zhroutili. Nahlédněte do jednoho dne pečovatelky naší terénní služby a uvidíte, co jejich práce doopravdy obnáší.

Co obnáší práce pečovatelky v terénu?

Zvoní mi služební telefon a volá klientka naší služby, ke které docházíme jednou týdně. Na začátku měsíce si zlomila ruku, a protože se teď cítí nejistá v chůzi, poprosila nás o doprovod na objednané vyšetření do nemocnice. Paní Helena se velmi omlouvá, myslela si, že to zvládne sama jako obvykle, ale kvůli zlomené ruce si na to nakonec sama netroufá.  

S klientkou se sejdeme ve stanovený čas u hlavního vchodu. Paní Helena je i přes své potíže velmi soběstačná – pohybuje se sice s chodítkem, ale sama vše zvládá zařídit, potřebuje jen dopomoc s navigací po nemocnici, protože má velmi zhoršený zrak. Časté čekání si zkracujeme rozhovorem a jde vidět, že jí společné povídání těší. Paní Helena má horší sluch, mluví proto hlasitěji a já vnímám, jak se na nás sousedící pacienti nevraživě dívají.

Během vyšetření čekám vždy na chodbě a hlídám chodítko. Nakonec mě do ordinace zavolá zdravotní sestra, abych paní Heleně pomohla vstát ze židle. Vidím, že něco není v pořádku. Když pak společně čekáme na poslední objednanou objednaný zákrok, svěří se mi paní Helena, že dnešní prohlídka nedopadla dobře. S onkologickým onemocněním se léčí dlouhá léta a její stav byl stabilní, teď se ale definitivně změnil a lékařka jí doporučuje přestěhovat se do nějakého zařízení, kde by se o ni někdo postaral a byla by pod dohledem.

Já chci zůstat doma

Dcera paní Heleny žije v cizině, až přijde domů, určitě si budou hned telefonovat. První, co slyším paní Helenu říct je „chudák dcera“. Mlčím, dívám se paní do očí a ruku jí položím na rameno. Je to velmi těžká chvíle a nedokážu si představit, co se v klientce odehrává. Po chvíli pokračujeme v hovoru a navrhuji, že si můžeme domluvit schůzku v soukromí, kde si popovídáme o možnostech pomoci, které má. Klientka má podanou žádost do domova seniorů, tam ji ale hned určitě nepřijmou. Na mou otázku, co by si nejvíc přála, ale odpovídá: „Já chci zůstat doma.“

Navrhuji, že existují možnosti, jak to zařídit, pak se ale zarazím, protože teď a tady je zbytečné to probírat, teď je čas emocí a já bych se nedržela naladění klientky. Po chvíli vstáváme a vycházíme z nemocnice, kde už na paní Helenu čeká známý s autem. Rozloučíme se s dohodou, že se s dcerou za pár dní ozvou a budeme řešit co dělat dál.

Hodně lidí si stále myslí, že být pečovatelem nebo pečovatelkou je hlavně o tom, že uklidíte doma klientovi, pomůžete mu s hygienou, donesete oběd. Pečovatelské úkony jsou jen kousky celého procesu práce s klientem.

Co je to terénní pečovatelská služba?

Nejnovější články

Načítání příspěvků...